Employee benefits
Podmínky daňové odčitatelnosti
Příspěvky zaměstnavatele
Příspěvky zaměstnavatele, které hradí zaměstnanci na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen penzijní připojištění) a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění (dále jen soukromé životní pojištění), jsou osvobozeny od daně z příjmů při splnění následujících podmínek:
-
Pojistník a zároveň pojištěný je sám zaměstnanec.
-
Výplata pojistného plnění je ve smlouvě sjednána nejdříve v roce dosažení 60-ti let věku a současně nejdříve po uplynutí 60-ti měsíců trvání smlouvy (tzv. pravidlo „60/60“). Pokud se jedná o důchodové pojištění, vzniká nárok na osvobození i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod nebo v případě smrti.
-
Právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného má právo na plnění osoba určená pojištěným podle § 51 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (tzv. obmyšlená osoba).
-
Příspěvky jsou osvobozeny v úhrnu – tj. dohromady za soukromé životní pojištění a penzijní připojištění až do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele (limit pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění a penzijní připojištění od daně z příjmu fyzických osob).
-
Novela zákona o dani z příjmu účinná od 1.1. 2008 umožňuje považovat za daňově uznatelné náklady veškeré příspěvky na penzijní připojištění i soukromé životní pojištění do výše stanovené vnitřním předpisem, či kolektivní nebo pracovní smlouvou (jakožto i jinou smlouvou). Jako daňový náklad je tedy uznatelná jakákoliv částka za podmínky, že splňuje limit, který si zaměstnavatel sám stanoví ve vnitřním předpisu (směrnici) nebo v jiné smlouvě - viz § 24 odst.2 písm.j) bod 5 zákona o daních z příjmů.
| Součet ročního příspěvku zaměstnavatele na ŽP a PP | ||
|---|---|---|
| méně než 24 000 Kč | více než 24 000 Kč | |
| Zaměstnavatel |
|
|
| Zaměstnanec |
|
|
* Novela zavádí tzv. strop na odvody pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců ve výši 72násobku průměrné měsíční mzdy.
** V důsledku zavedení nového výpočtu základu daně tzv. superhrubé mzdy (kdy součástí základu daně z příjmů fyzické osoby je sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem), navyšuje částka, kterou zaměstnavatel odvede na SZP z částky nad 24 000 Kč ročně, i základ daně pro výpočet daně z příjmu fyzických osob.
Vysvětlivky: ŽP: Životní pojištění, PP: Penzijní připojištění, SZP: Sociální a zdravotní pojištění
Vlastní příspěvky zaměstnavatele
V rámci „ročního vypořádání“ – tj. provedení ročního zúčtování mzdy zaměstnancům, kteří nepodávají daňové přiznání (provádí mzdová účtárna), a nebo při podání daňového přiznání u ostatních, lze využít odpočtu příspěvků na penzijní připojištění a životní pojištění od základu daně. Jedná se o ty příspěvky, které si hradí sám zaměstnanec.
Výše těchto nezdanitelných částí základu daně zůstává v nezměněné výši i po 1.1.2008, tzn.: Od základu daně lze odečíst úhrn příspěvků zaplacených fyzickou osobou (tj. zaměstnancem, OSVČ apod. – viz. § 2 zák. 586/1992 od daních z příjmů, dále jen ZDP) na její penzijní připojištění na zdaňovací období (kalendářní rok) snížený o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst, činí 12 000 Kč.
Zároveň lze odečíst pojistné zaplacené fyzickou osobou na její soukromé životní pojištění v celkové výši 12 000 Kč za zdaňovací období (tj. kalendářní rok). Zde je třeba dodržet tyto podmínky:
- Pravidlo „60/60“ viz. výše.
- Pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně musí mít pojistnou částku sjednanou alespoň na 40 000 Kč.
- Pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let musí mít pojistnou částku sjednanou alespoň na 70 000 Kč.
